Vytrvalost a konzistence jako aspekt tréninku číslo 1.
Od svých 15 let nejím zmrzlinu. Příběh začíná na střední škole, kdy jsem během volných chvil zuřivě louskal stránky knihy Cesta pokojného bojovníka od Dana Millmana. Hlavní hrdina má učitele, kterému říká Sokrates. Ten mu zakáže jíst zmrzlinu, maso, sladkosti, pít alkohol a souložit. Byl jsem ochoten akceptovat tu zmrzlinu. Nicméně mi to vydrželo fakt dlouho. Proč? Disciplína.
Miluju zmrzlinu. Jejím odpíráním jsem si vybudoval záchytný bod. Půlku svého života jsem ji nejedl. Díky tomu vím, že pokud chci, dovedu splnit závazek, který sám sobě dám.
Motivace versus disciplína
“Nedávám motivační rady. Všichni jsme tu dospělí. Motivaci buď máte, nebo ne.”
Pavel Tsatsouline
Motivace je skvělá, ale dost přeceňovaná. Palivem motivace je emoce. A emoce jsou jako barevní obtloustlí týpci z pořadu Teletubies. Pobíhají po louce a vymýšlejí nesmysly.
Disciplína vyniká nad motivací jako vousatý strongman mezi hladce oholenými padesátikilovými fotbalisty. Není tolik hbitá a nepobíhá jako nafetovaná fredka tam, kam zrovna letí balón. Je silná, trpělivá, hodně vytrvalá, a extrémně odolná vůči výkyvům. Disciplína je vědomé podřízení vlastní vůle vůli vyšší (předpisům, povinnostem, ...). Je to kázeň. Jsou to silné kořeny, které drží stoleté duby na místě, zatímco smrky padají za bouře k zemi.
Disciplína je jednak o tom, že dokážeš motivovat sám sebe. Zažehnout oheň z ničeho. Jen svou vůlí. A disciplína je taky o dělání věcí navzdory tomu, že ti chybí motivace. Proč? Prostě proto.
pochop a akceptuj
Vnímám disciplínu jako pochopení a akceptování údělu pro naplnění stanoveného cíle. Slova pochopení a akceptování jsou přitom nosné pilíře celé filozofie.
Jakmile totiž zjistíš, co všechno tvé tělo musí (a dovede) udělat, aby ti umožnilo běžet rychleji nebo zvednou ze země těžší břemeno, přijde uvědomění, hluboká úcta a respekt. Uvědomění se bude týkat faktu, že trénink nemůže a nesmí vypadat, jako by ho tvořilo autistické dítě s poruchou pozornosti na kokainu. Musí být konzistentní, plánovaný a zaměřený na naplnění cíle.
Povědomí o adaptačních změnách tvého těla tě přiměje akceptovat určitý koncept a pravidelnost jako nezbytnou součást života. Taky proto v Ragnaroku nenutím lidi jen tupě opakovat pohyb, ale vždy jim poskytuji aspoň nutný background se střípky o anatomii a fyziologii. Vzdělávám. Když rozumíš pozadí toho, co děláš, děláš to lépe.
Důvod být v tréninku konzistentní
Tvůj pohybový aparát je formován pohybovým režimem. Zátěž, kterou na něj působíš, nutí svaly, šlachy a kosti k adaptaci.
U svalů dochází ke stimulaci určitého typu vláken, které jsou pro tvůj pohybový režim typicky zapojované. Zanedbatelně se adaptujeme pomocí hyperplazie (vznik nových svalových vláken), zato ve velké míře prostřednictvím hypertrofie (zbytnění stávajících svalových vláken) a změnou aktivity svalových buněk. Svalová adaptace na pohybový režim je jedna z nejrychlejších. První změny jsou patrné po několika týdnech zodpovědného tréninku. Šlachy jsou méně prokrvené a jejich adaptace je i proto pomalejší. Jejich přebudování trvá měsíce. Adaptace kostí je odpovědí na nárazy a tlaky. Trvá měsíce, až roky.
To vše je jen zlomek toho, co pro tebe tvůj chrám duše dělá. Aby to probíhalo správně a efektivně, závisí to na několika hlavních podmínkách, které můžeš ovlivnit:
-dostatek makro a mikro nutrientů (dobře papej),
-odpočinek (spi, jako mimino),
-optimální nastavení zátěže (netrénuj ani málo, ani moc),
-vhodně zvolený druh zátěže (kontext s cílem)
-opakovaná a pravidelná stimulace (na jednorázové a krátkodobé podněty tělo nevytváří trvalé adaptace).
...už chápeš, proč nevynechávat tréninky?
Konzistence znamená nastavení směru tvojí plavby. Promítá se do chytrého tréninkového programu, který bez výmluv dodržuješ. Ten stojí na výše zmíněných bodech (a několika dalších, jako jsou dřívější zkušenosti s tréninkem, případná zranění a omezení, věk, vrozené predispozice...). Plán je tady proto, abys dal/a tělu co nejlepší, vhodně načasované a vhodně zvolené podněty k posunu. Zároveň efektivně využíváš a respektuješ jeho možnosti přizpůsobení se podmínkám.
Je to tak trochu věda. Jako dochutit tatarák.
K postavení tréninkového plánu je třeba určité vzdělání - aby to do sebe vše zapadalo a dávalo smysl. Můžeš to zvládnout sám, nebo se svěř do rukou odborníka. V Ragnaroku mám tréninkové plány s jasnými cíli i pro skupinové lekce, nejen pro soukromky. Lidi, kteří docházejí dlouhodobě a pravidelně, vidí výsledky. Cíleně působím na konkrétní adaptační mechanismy. Vím, kam je chci dostat. Žádné náhodně volené cviky, počty opakování, série a čas odpočinku. Za takový přístup zaslouží každý trenér krvavého orla.
Ani sebelepší plán ale nefunguje bez vůle ho dodržet.
Aplikace
Čím déle a čím konzistentněji (s co nejmenšími odchylkami od cesty vedoucí k cíli) dokážeš pracovat, tím lepších a stabilnějších výsledků bezpečně dosáhneš. Tvoje cesta začíná u posílení vůle. Silná vůle z tebe udělá disciplinovanou mašinu. Vikingský přístup je třeba 15 let nežrat zmrzlinu. Nebo...
1) odolávej nutkání,
Kdykoliv je to vhodné, hraj se svou hlavou drobné hry. Jedeš v tramvaji a chceš si sednout? Zůstaň stát. Ležíš po ránu v posteli a říkáš si "ještě 5 minut"? Vstaň okamžitě. Nelíbí se ti studená sprcha? Naordinuj si ji 1x denně. Máš chuť na sladké? Dej si plnohodnotné jídlo. Myješ nádobí, až je dřez plný? Dělej to okamžitě, nebo vždy, když jdeš kolem a je tam byť jen lžička.
Toto drobné zápolení s nutkáním si usnadnit život, nebo něco dopřát, ti pomůže posílit tu část osobnosti, která ráda překonává překážky.
2) zjednodušuj,
Vyhoď zbytečnosti. Čím míň věcí musíš řešit, tím míň jsi utahaný/á. Velké úkoly vyžadují hodně tvého času a energie. Abys jim je mohl/a dát, potřebuješ mít dobité baterky. Stanov si cíl. Nebo dva. Možná nějaké menší vedlejší. A zbytek života si zjednoduš tak moc, jak to jen půjde.
Tato rada není přímo výzva pro tvou vůli, ale spíše návod, jak ji šetřit pro to, na čem záleží. Izoluj se od světa.
3) dej si pivko a pizzu,
Jinak řečeno - adekvátně se odměň. I když tě baví cesta k vrcholu, na vrcholu chvilku setrvej a rozhlédni se. Chill, jídlo, alkohol, nějaký ten hřích. Mysl má ráda, když jsou věci uzavřeny a na jejich konci je příjemná odměna. Podvědomě tak buduješ motivaci, proč setrvat na cestě, i když je občas pěkně nepříjemná a výsledky v nedohlednu.
4) splachuj.
Netrestej se za neúspěchy a příliš nehloubej nad alternativními realitami. Pusť to z hlavy a jdi dál. Dělal/a jsi, cos mohl. Pokud nejsi na smrtelné posteli, přijde další příležitost. A po ní další. A další.
Když se budeš motat v kruhu, nikdy se nepohneš dopředu. Vytrvalost na tvojí cestě je odrazem schopnosti hladce překonat neúspěchy a nenechat působit demotivaci na tvůj přístup k tréninku.
Buď silný/á!
