Mám doma kočku. Našla ji Sára. Byla sražená u cesty. Odevzli jsme ji na veterinu s tím, že to možná nedá. Ale... dala. Takže mám doma kočku - říkáme ji Kámen. První dny to byl slabý kocour, který jen polehával a měl problém udělat pár kroků. Jak sílil, začal objevovat celé patro domu, které jsme mu vyčlenili - do druhého patra nemůže, to patří psovi. No a tak jsme ho moc hlídali, protože chudák on, co kdyby si náhodou něco udělal, spadl do sklepa, zaseknul se za linkou...
Na Kamena po pár dnech serem. Úplně. Za linkou byl x krát, kolem díry v podlaze do sklepa vyloženě běhá. Mohutní a už umí vyskočit na stůl a taky z něj seskočit.
V tréninku je to dost podobné. Trenér nemusí hlídat každý pohyb svěřence. Občas je třeba nasbírat i špatná opakování. I ta totiž vedou k pochopení pohybu a budování kondice. I proto u mě někdy zažiješ tréninky, kdy na tebe jen občas kouknu. Potřebuješ totiž nasbírat opakování. Zesílit. Potřebuješ "bezpečně chybovat" kvůli zkušenostem.
Umění někoho trénovat nespočívá ve sledování celého jeho tréninku a neustálých oprav. To je dost demotivující. To umění je v provedení jemných korekcí, které člověk opravdu potřebuje.
Matej
